Historie klubu skalničkářů "ERICA" Nejdek
Erica carnea je druh vřesovce, který roste v lesích Krušných hor. Tato nízká, drobnými kvítky obsypaná vřesovištní dřevinka, zaujala členy nejdeckého občanského sdružení skalničkářů natolik, že se stala jeho symbolem.
Zakládajícími členy byli v roce 1971 milovníci horské květeny: manželé Brabcovi z Tisové, paní Šebestová, Biňovcová, Roučová, pan Vavřík a manželé Uzlovi z Nejdku. Tato skupina nadšenců vykazovala svoje aktivity jako součást zahrádkářské organizace "Sevastopolská".
V roce 1973 byla "Sevastopolská " organizačně začleněna do Českého zahrádkářského svazu. V rámci tohoto uskupení začal, v té době už samostatně, pod vedením paní Ludmily Šebestové, organizovat svoji činnost "zárodek" našeho klubu. O jeho existenci se postupně dozvídali "stejně postižení nadšenci" z Karlových Varů, z Ostrova nad Ohří a Sokolovska. Narůstala členská základna a současně i četnost a kvalita organizovaných akcí. V létech 1975 a 1976 organizoval klub "Dny otevřených dveří" v několika nejdeckých a jedné karlovarské zahradě a v r. 1979 svojí první "Výstavu miniskalek" v mísách a korytech, v prostoru karlovarské kolonády. Součástí býval vždy prodej výpěstků alpinek "z dílny" členů "sdružení". Poslední zmíněnou, "Výstavu miniskalek", navštívilo přes tisíc zájemců o horskou květenu z Karlovarska, mezi nimi mnoho lázeňských hostů. Pro velký úspěch uskutečnili naši skalničkáři v prostoru karlovarské kolonády ještě dalších šest výstav. V tomto, velice činorodém období, vedl "sdružení" až do roku 1979 př. pan Ladislav Zatloukal.
Rok 1980 byl pro naše členy rokem velkých změn. Počet zájemců o členství úctyhodně narůstal, zvyšovaly se nároky na organizaci akcí a hospodaření s financemi. Výroční schůze proto rozhodla, že založí samostatně hospodařící klub, "Klub skalničkářů ERICA Nejdek", ale stále ještě pod hlavičkou OV ČSZ. Předsedou klubu byl zvolen př. Karel Holeček. Klub vedl až do roku 2008, tedy úctyhodných 28 let! Díky jeho vitalitě, autoritě, organizačním schopnostem a odborným znalostem, náš klub v tomto období po všech stránkách " v z k v é t a l ". Náš "Božský Kája" !
Díky svému předsedovi získal klub registraci samostatně hospodařícího subjektu u Ministerstva vnitra ČR, zorganizoval a uskutečnil ve spolupráci s členy výboru desítky autobusových zájezdů, spojených s prohlídkami zahrad renomovaných alpinkářů, botanických zahrad v Plzni, Praze, Liberci, Brně, Wroclawi a Vídni, s prohlídkami arboret a zámeckých parků a návštěvami výstav skalniček skalničkářských klubů v Čechách i na Moravě. Nejnáročnější bylo organizační zajištění pobytových zájezdů do Krkonoš, Jeseníků, Nízkých Tater, Pienin, Malé Fatry, Roháčů, Belanských Tater a na Šumavu. Do programu členských schůzí klubu byly zařazovány tématické přednášky o pěstování různých druhů skalniček, cibulovin, pěnišníků, kaktusů a sukulentů.
V roce 2001, kdy slavil klub 30 let svého trvání, jsme byli úspěšnými pořadateli celostátního setkání zástupců dvaceti skalničkářských organizací z České a Slovenské republiky. Za dalších deset let, v roce 2011, kdy klub slavil svoje 40. výročí, jsme si stejnou akci zopakovali. Akci organizoval nový tým, pod vedením př. Vlasty Habajové (zleva př.V.Habajová, př.L.Váňa, př.I.Štěpánková).
Když tu fotku Lumír viděl, trochu protestoval, ale publicitu si zaslouží. Retušovat nic nebudu, protože je prima chlap a s ženskýma mu to sluší. 
Do fukce předsedkyně a jednatelky klubu byla zvolena na výroční schůzi v roce 2009 jako zkušená, dlouholetá a nejbližší spolupracovnice př.Karla Holečka, který v závěru roku 2008 odstoupil z funkce ze zdravotních důvodů.
K dalším podstatným změnám došlo v organizaci výstav skalniček. Od r.1985 do r.2008 jsme konali výstavy na terase (později pod ní) po pravé straně hotelu Thermal v Karlových Varech. Veškerý materiál, potřebný k zajištění výstavy, ať šlo o výstavní nebo prodejní část, jsme vozili nákladními auty až z Tisové nad Nejdkem (po výstavě zase zpět), kde býval uskladněn v dřevěné boudě u domu manželů Heleny a Františka Brabcových (patřili k zakladatelům spolku). Pro členy, kteří se přímo fyzicky podíleli na budování výstavního areálu, to bylo velice náročné na čas i síly.
S nápadem, jak uvedené problémy vyřešit, přišli přátelé Karin Skořepová a Jirka Vrátník.
.jpg)
Nápad byl nejdříve provázen pochybnostmi, ale nakonec se prosadil. Pro konání výstav bylo vybráno, a u patřičných institucí vymodleno, místo pod mostní konstrukcí rychlostní silnice R6, u objektu prodejního řetězce TESCO v Karlových Varech. Že to bylo správné a pro klub výhodné rozhodnutí se ukázalo hned po skončení první výstavy, vyhodnocení návštěvnosti a celkového ekonomického přínosu pro klub. Nápad měl i další výhody. Veškerý materiál, potřebný pro výstavbu (vytvoření) prodejní i výstavní části, byl se souhlasem rodiny Skořepových uskladněn na jejich pozemku, pár stovek metrů od Tesca. Díky vkusným a dobře viditelným upoutávkám, které př.Karin Skořepová vytvořila (na takové věci je profík), jsme na výstavu přilákali bezpočet zákazníků Tesca i OBI, kteří u nás utráceli.
Konání výstav, zajímavé aktivity klubu a výsledky práce samotných členů, popisuje naše Bobina, př. Božena Bařtipánová, ve svých článcích, zveřejněných v regionálním týdeníku "Karlovarsko". Této velice záslužné osvětové práci se věnuje už několik let. Patří jí za to zasloužený dík a uznání.
A čas plynul. Činnost klubu pokračuje v dobře zajetých kolejích. Uspořádali jsme dalších šest výstav u Tesca, viděli krásná místa, zahrady, skalky i historické stavby, navázali jsme přeshraniční spolupráci s německými skalničkáři z Adorfu a prožili v kolektivu "spřízněných duší" velice krásné okamžiky, na které se nezapomíná.
Čas je neúprosný a najednou se stalo, že jsme zase o osm let starší. Po uplynulých osmi letech najednou zjišťujeme, že mezi námi už někteří chybí a pouze na ně vzpomínáme, že většině z nás začíná docházet dech a těch mladých je mezi námi jaksi poskrovnu. Píše se rok 2016 a stojíme před volbou "být, či nebýt". Celý rok 2016 diskutujeme na členských schůzích , ale i v "kuolárech" o problému, kdo bude po př.Vlastě Habajové novým předsedou klubu. Její důvody k odstoupení z funkce jsou natolik vážné, že je musíme akceptovat. "Konečná" měla nastat na členské schůzi 12.11.2016. Nestalo se tak! Klub bude pokračovat ve své činnosti s nově zvolenou předsedkyní, př. MUDr. Věrou Procházkovou a nově zvoleným výborem: př.Karel Tomeš - místopředseda, př.Miroslav Zbořil - hospodář, př. Václav Kraus - organizátor zájezdů a př. Pavel Potužák - správce webových stránek. Splní naše naděje a očekávání !?
O rok později (události r.2017)
Tak nám to uteklo a jsme zase o "skalničkářský rok" starší. Při poslední členské schůzi v r. 2016 (12.11.) jsme si zvolili nové vedení spolku a v našich hlavách se mísily obavy s vírou. Jme všichni velice rádi, že víra zvítězila a úkoly, které jsme si daly, byly splněny. Tak zněl závěr naší poslední členské schůze v r. 2017, která se konala 11.11. přesně po roce. Nedá se sice říct, že všechno dopadlo podle našich nejlepších představ, ale takový je život.
Hned na 1. výborové schůzi rezignoval př.Kraus a následující členská schůze za něho zvolila př. Mílu Bažatovou. Krom této, nepředpokládané události, bylo hlavní náplní našich jednání, ať již na výborových nebo členských schůzích: - schválení Stanov spolku a zápis spolku v rejstříku u krajského soudu, - uspořádání každoročně organizované výstavy s prodejem našich výpěstků, - hledání nového skladovacího prostoru pro montážní materiál, užívaný k stavbě prodejních regálů a oplocení výstavní plochy, - navržení jednoduché a především méně fyzicky náročné stavby vybavení výstavy, včetně zajištění s tím související nové investice, - zorganizování tradičního setkání členů s prohlídkou zahrad a pohoštěním, - uskutečnění autobusového zájezdu na podzimní výstavu KS Praha.
"Stanovy spolku" byly schváleny členskou schůzí 18.2.2017 a dne 13.9.2017 byl spolek zaregistrován u krajského soudu. Podklady k registraci připravila a předložila k projednání pí JUDr.Fílová bez nároku na honorář. Patří jí za to uznání a upřímné poděkování našich členů.
Uspořádání výstavy s prodejem výpěstků bylo trochu složitější. Nejprve jsme museli rozhodnout, jestli ano nebo ne. Řekli jsme ano, ale za předpokladu, že se už nikdy nebudeme dřít a montovat prodejní regály a oplocení z lešenářských trubek. Řešení se našlo. Členská schůze schválila návrh př. Potužáka, který doporučil postavení prodejních pultů z jednoduše sestavitelných lehkých plastových polic, proložených nařezanými prkny. Současně byl schválen návrh př. Tomeše na oplocení areálu výstaviště za úhradu zapůjčenými "oplocenkami".
Pět dnů před zahájením výstavy jsme uskutečnili brigádu, kdy jedna skupina vytřídila nezbytný materiál, uskladněný na pozemku rodiny Skořepových, a druhá upravila plochu výstaviště. Akce se účastnilo celkem 20 členů!!! Tři dny jsme odpočívali a 10.5., den před otevřením výstavy v odpoledních hodinách bylo téměř hotovo. Nebýt toho, že se o jeden den zpozdila dodávka plastových polic zásilkovou službou, bylo hotovo úplně. Během tohoto jediného dne jsme postavili oplocení ze zapůjčených oplocenek, vyšperkovali rostlinami výstavní plochu, postavili prodejní stánek a navezli na prodejní plochu výpěstky k prodeji. Opoždění dodávky plastových polic ovlivnilo negativně první den prodeje, protože bedny s výpěstky ležely jen na holé zemi. V průběhu 4 dnů výstavu navštívilo téměř 700 obdivovatelů horské květeny, kaktusů, sukulentů, bonsají a dalších okrasných rostlin a keřů s možností nákupu rostlin a získání základních informací o jejich pěstování. Hektický týden pro nás skončil v neděli 14.5. v pozdních odpoledních hodinách, kdy odjížděl poslední náklad s materiálem do nové deponie - zařídil opět, v některých případech nenahraditelný, Kája Tomeš, náš místopředseda. Všem, kteří se na zajištění výstavy podíleli, patří upřímné a vřelé poděkování.
S odstupem času se můžete na výstavu podívat na: www.erica2015.rajce.net/vystava 2017
Každoročně organizované "Setkání" s prohlídkou zahrad našich členů a pohoštěním, se konalo 24.6. 2017 v Karlových Varech a Tašovicích. Sraz byl v devět hodin ráno na zahradě u Skořepů. Je to zahrada, která uspokojí i nejnáročnější obdivovatele horské květeny, kde je neustále co obdivovat a v duchu (někdy i nahlas) si říkat: "Jak to jen ta Karin dělá, že má tu zahradu tak nádhernou?" Kdo jednou u Skořepů byl, tak se tam, pokud mu to majitelka umožní, určitě rád vrací. A kdo to má, jak se říká, téměř "za rohem", tak i několikrát v roce. Druhé zastavení bylo na zahradě Míly Bažatové a Pavla Moučky v Tašovicích. Na jejich zahradě bylo sice méně skalničkářských skvostů, ale o to víc kulinářských specialit. Výborný guláš, langoše, obložené chlebíčky, ke kávě výborné pečivo a k pití na co byla právě chuť. Při této příležitosti jsme na dálku pozdravili přátele Majku a Lumu Váňovi a připili na jejich zdraví jimi darovanou becherovkou. Tyto přátelské sedánky jsou vyjímečné a nezastupitelné, protože máme na sebe dostatek času a můžeme si v klidu popovídat nejen o kytičkách, ale také o životě. Ze zahrady Míly a Pavla jsme se přesunuli o kousek dál do centra Tašovic a prohlédli si zahradu naší předsedkyně, MUDr.Procházkové. I tady bylo na co koukat a o čem diskutovat. Náš návštěvní den u přátel si můžete připomenout na: www.erica2015.rajce.net/setkani u pratel 2017
A jsme u poslední společné akce roku 2017, u zájezdu na podzimní výstavu skalniček Klubu skalničkářů Praha. Únava padne i na vola (kdysi tažné zvíře) a tak už jenom stručně. Odjezd autobusu brzy ráno 11. září z Nejdku a o něco později z K.Varů, v něm 41 členů spolku, rodinných příslušníků a našich zájezdových fanoušků a fanynek. První zastávka v "Krušovické pekárně" - občerstvení, nákup pečiva a nezbytná návštěva WC. Před Prahou pak trapné popojíždění v dlouhé koloně a konečně vystupujeme z autobusu snad na jediném trochu volném místě, kousek pod Karlovým náměstím. A pak, utíkej jak můžeš, do kláštěrní zahrady u Faustova domu. V prodeji nabídka velice pestrá, ve výstavní části zahrady působivé aranžmá rostlin všeho druhu. Po nákupu a prohlídce úprkem do botanické zahrady Na Slupi, shlédnout výstavu kaktusů, a pak opět úprkem zpět tam, kde nás vyložil autobus (pro mnohé to byl vysilující pochod v hlemýždím tempu). My jsme dorazili ve stanovenémm čase, autobus to nezvládl. Kolečko se polámalo - opravovalo se, unikala chladící kapalina motoru. Konečně! Provizorně opraveno, ale ne dokonale - kapalina neteče, jen kape. Nasedáme a odjíždíme do Střešovic, navštívit "Zahradní centrum Chládek". Úžasný krám, plný nádherných kytek, květinových aranží a všeho možného, co by mohl našinec potřebovat. Navíc úžasná dýňová expozice. Zkrátka, pastva pro oči a pokud chtěl někdo nakupovat, tak i díra v peněžence. Od "Chládka" odjíždíme do Suchdola shlédnout alpinum př.Holubce, uznávaného alpinkáře a člena Klubu skalničkářů Praha. Alpinum se vším všudy jak má být. Škoda jen, že trochu unavené podzimem. Prohlížíme, obdivujeme, diskutujeme i nakupujeme. Děkujeme za umožnění návštěvy a průvodní slovo př. Holubcovi a pak? - už jen cesta k domovu. Všichni byli určitě spokojeni, na členské schůzi výtky nezazněly. Fotky ze zájezdu naleznete na: www.erica2015.rajce.net/zajezd-2017
Rok 2018 se nám rovněž vydařil. Výstava s prodejem skalniček byla úspěšná, i když exponátů k výstavě každým rokem ubývá. Počátkem května jsme navštívili výstavu klubu Alpinum Plzeň, trošičku jim závidíme prostředí zahrady gymnázia (my jsme pod mostem). Pokračovali jsme do zahradnictví Erika ve Svojkovicích, dále do Karlíku k příteli Zvolánkovi. Jeho The Beauty Slope - Krásnou stráň jsme obdivovali dlouho. Bylo nám tam moc dobře. Přítel Zvolánek s partnerkou byli velice milí a ochotní a po návštěvě jejich zahrady nám ukázali cestu do zahrady manželů Pospíšilových v Dobřichovicích. I tam jsme byli přijati mile, v krásné zahradě i s výborným kafíčkem.
Společné setkání na zahradě některého z členů bylo tentokrát u manželů Potužákových v Oloví. Zahrada je nádherná, to všichni víme, a proto se nás sešlo hojně. Někteří možná jeli i proto, že věděli, že gulášek, chlebíčky, zákusky a utopenci a další dobroty od Marty budou ňamkový a měli pravdu. Škoda, že na závěr se přihnala bouřka.
Na listopadové schůzi klubu přítel Potužák překvapil a rezignoval na funkci správce webových stránek. Vzhledem k tomu, že jsem už dříve přidávala na stránky fotografie, tak jsem se rozhodla v jeho díle pokračovat (Hedvika Lehká), poté jsem byla zvolena do výboru klubu.
V roce 2019 jsme jeli na výlet na Plzeňsko a do botanické zahrady při ZOO Plzeň. V září jsme byli organizátory setkání českých a slovenských klubů, které proběhlo v hotelu Seifert v Nových Hamrech. O obou akcích napsala článek př. Bařtipánová - viz rubrika články.
Na konci roku na nás dolehla smutná zpráva o smrti manželů Holečkových, dlouholetého předsedy a členů našeho spolku.
2020:
SMUTNÉ OZNÁMENÍ
Dovolujeme si oznámit smutnou zprávu.
Navždy nás opustili naši členové
pan Oskar Veselý
pan Jan Hudec
pan Pavel Moučka.
Patřili mezi naše velice aktivní členy, většina z nás má na zahradě řadu jejich výpěstků.
Budou nám velice chybět.
Celý rok 2020 byl velice smutný, náš svět zasáhla pandemie. Podařilo se nám jet koncem srpna na výlet do Plzně na výstavu skalniček a podívat se na krásné zahrady plzeňských skalničkářek paní Bartoňové a Glázrové. Za pozvání jsme byli velice vděční.
2021:
Oznamujeme smutnou zprávu, že od nás odešla do věčného klidu dne 19.8.2021 paní Věra Dontová, která se dožila krásných 96 let. Budeme na ní vzpomínat jako na milou a vstřícnou skalničkářku, která byla členkou našeho klubu spoustu let.
Výstava se v tomto roce opět nekonala. Byli jsme rádi, že nás v červenci pozvala na svou krásnou zahradu paní Karin Skořepová a pak také paní předsedkyně klubu. Setkání po dlouhé době jsme si moc užili.
26.8. jsme jeli do Plzně na výstavu klubu a do zahradnictví ve Svojkovicích.
Prohlédněte si naší "fotogalerii" a jednotlivá alba fotek na www.erica2015.rajce.net.